ODPOVĚDI PRO ALTERNATIVU ZDOLA 5.10.2010

1. Strana Věci veřejné přišla s návrhem zákona tzv. „Obecného referenda“, které je zakotveno i v Programovém prohlášení vlády. Tento zákon předpokládá petiční iniciativu nejméně 250 tisíc obyvatel, vláda následně bude muset předložit návrh ústavního zákona o vypsání referenda ve znění petice do parlamentu, který rozhodne o tom, zda se referendum bude nebo nebude konat. V parlamentu bude k tomuto bodu volné hlasování, tedy koaliční strany nebudou nuceny hlasovat jednotně. Souhlasíte s takovým pojetím referenda?

Ne, protože pro uplatnění skutečné přímé demokracie jak ji chápu já je logické, že když petiční iniciativa splní zákonem stanovené předpoklady, tak už bez dalšího schvalovacího procesu vládou, nebo Parlamentem ČR, se referendum v dané věci musí konat.

2. Domníváte se, že forma družstva (ať již odbytová, zemědělská, či bytová) je nadále perspektivní formou podnikání a zasluhuje podporu, ať už formou daňových nebo administrativních úlev, např. v uvažované změně obchodníku zákoníku?

Ano, družstva jsou i nadále perspektivní formou podnikaní protože např. způsobem rozhodování a výkonem vlastnických práv doplňují jiné skupinové formy podnikání jako společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Nejsem přesvědčen o tom, že na základě formy podnikání by měla mít jedna forma podnikání výhodnější podmínky než jiná.

3. Koncept lokálních měn, prostřednictvím kterých se vzájemně podporují a poskytují si výhody podnikatelské subjekty, obce a občané v určitém místě či komunitě především vzájemným obchodem a poskytováním služeb, podpořil ekonomický rozvoj mnoha obcí na celém světě, které předtím měly vážné ekonomické problémy. Vytváří zásadní komunitní a lokální vazby a posiluje důvěru v dané obci. Vidíte možnost rozvíjet tento koncept také v ČR?

Ano, protože tím se mohou vytvářet předpoklady k prosperitě daného regionu, které nejsou vázány na celorepublikově vytvářené normy. Záleží pouze na aktivitě regionálních subjektů jak tuto „protiglobalizační“ myšlenku uvedou do praxe

4. Souhlasíte s návrhy na změnu Zákoníku práce, které se mají týkat oslabení práv zaměstnanců, např. formou pružnějších kont pracovní doby, opakovaného (až na pět let) používání smluv na dobu určitou apod.?

Ne, protože, z dlouhodobého hlediska nelze jít z extrému do extrému. Přesto je podle mne potřebné umožnit podnikatelům ve vazbě ke svým zaměstnancům, aby mohli pružněji reagovat na ekonomickou situaci ve svých firmách.

5. Slyšeli jste o pokusech snižování energetické závislosti obce na centrálních dodavatelích, jak jsme toho svědky v Německu, Rakousku či Británii? Používány jsou teplárny na biomasu, generátory na bioplyn, větrníky, fotovoltaika i další řešení. Dodavatelem energie může být družstvo občanů nebo obec sama. Domníváte se, že je taková myšlenka hodná podpory?

Ano, slyšel. Myslím si že právě takové formě využívání alternativních energií, kdy na úrovni měst a obcí jdou zakládána družstva s cílem výroby energií pro vlastní potřebu, by měl stát poskytovat podporu. Pro umístění panelů k výrobě solární energie mohou být využívány vhodně orientované střechy objektů v obecním majetku – školy, školky, tělocvičny, pečovatelské domy apod. Obecní teplárny na biomasu, nebo elektrárny na bioplyn by mohly vytvořit nová pracovní místa při zajišťování potřebných surovinu z místních zdrojů.

6. Domníváte se, že veřejnoprávní média dostatečně splňují své původní zadání a poskytují nezávislé a objektivní zpravodajství?

Ne, nesplňují. Stali se nástrojem mocných, kteří si prostřednictvím personální politiky vytváří podmínky pro uplatňování svého vlivu.

7. Považujete téma participace zaměstnanců na firmě za natolik důležité, aby mělo svou oporu ve speciální legislativní normě, jako je tomu v mnoha zemích EU?

Ne, v případě soukromé společnosti to považuji za zásah do soukromého vlastnictví. Záleží jen na vlastníku firmy jakým způsobem jeho zaměstnanci budou na výsledcích firmy participovat. Ve firmách s většinovým státním vlastnictvím bych pro legislativní zapracování do zákonné normy nic nenamítal.

8. Považujete otázku rovných příležitostí mezi muži a ženami v ČR za uspokojivě vyřešenou?

Nemohu říct ano nebo ne. Záleží na hodnocení konkrétního problému

9. Je pro vás přijatelná jakákoliv forma opt-outu v případě reformy důchodového systému?

Ne, protože nesouhlasím s žádnou výjimkou ve věci výkonu lidských práv.

10. Souhlasíte s podporou potravinové soběstačnosti ČR?

JEDNOZNAČNĚ  A DŮRAZNĚ ANO, protože to možné je. Kdo je proti, je proti budoucí prosperitě ČR a neměl by rozhodovat o chodu tohoto státu.

11. Je pro vás důležitější regulace internetu a kontrola uživatelů internetu v zájmu ochrany autorských práv a ochrany před ilegálním obsahem než právo na soukromí, svobodu slova a sdílení informací?

Je potřeba rozdělit regulaci obsahu internetu a kontrolu uživatelů. V případě obsahu internetu si dovedu představit určitou míru regulace v konkrétně stanovených oblastech obsahu. S kontrolou uživatelů internetu nesouhlasím.

ROZHOVOR PRO MORAVSKÝ KURÝR 27.9.2010

Většina lidí považuje Senát za zbytečný,  jaký je váš názor ?

Jsem stejného názoru, také já považuji Senát za zbytečný. Většinu kompetencí Senátu může převzít prezident republiky a ty ostatní pravomoci mohou přejít na Poslaneckou sněmovnu.

Proč tedy kandidujete do Senátu, když se s jeho existencí neztotožňujete?

Je to právě jeden z důvodů proč kandiduji. Se zrušením Senátu musí souhlasit i potřebný počet senátorů. V případě zvolení, budu mezi těmi, kteří budou hlasovat za jeho zrušení. Dalším důvodem je skutečnost, že pro stranu bez bohatých sponzorů, jakým je strana Moravané, je jedinou možností k prosazování programových cílů úspěch jejího kandidáta v individuálních senátních volbách.

Jakou máte představu o vašem případném působení v senátním obvodu?

Kromě řádného výkonu senátorské funkce bych se chtěl stát jakýmsi místním ombudsmanem, který bude pomáhat lidem v senátním obvodu při řešení jejich problémů. Chtěl bych také pomoci organizacím, poskytujícím sociální služby v senátním obvodu při financování jejich činnosti.

Proč se chcete zaměřit právě na tyto oblasti, které zmiňujete?

Pravděpodobně každý z nás se již dostal do situace kdy narazil na neochotu, případně nekompetentnost státních institucí při řešení svého problému. S využitím společenského vlivu, vyplývajícího z funkce senátora, bych chtěl pomoci lidem při řešení právě takových, na prvý pohled běžných, ale pro konkrétního člověka důležitých problémů. Složitou situaci ve financování sociálních služeb na straně jedné a jejich naprosto nezastupitelnou roli například při jejich péči o staré lidi vnímám především v posledních letech, kdy se starám o své rodiče.

Jak ale chcete oslovit voliče, aby vás zvolili? Máte na to dostatek finančních prostředků?

V rámci senátní kampaně pracujeme s rozpočtem 180 000,- Kč, na který jsme se složili spolu s dalšími moravských patrioty a jejich firmami. Z této skutečnosti vyplývá, že se musíme zaměřit především na kontaktní kampaň. V průběhu měsíce září bych chtěl navštívit všechny obce a města volebního obvodu. Chci se setkat s některými starosty, zástupci místních spolků a živnostníků, chci také hovořit s lidmi o jejich problémech, které je trápí. Podstatná část kampaně bude probíhat za přispění mých příznivců na internetu a na závěr kampaně chystáme malé překvapení.

Myslíte si, že voliči uvěří vašim slibům, neoznačí vás za dalšího, kterému jde jen o peníze ?

Ti kdo mě znají, určitě mě věří a pro ty ostatní může být důkazem toho, že podstatou mojí kandidatury není získání nadstandardního senátorského platu veřejně daný slib, že v případě zvolení budu odkládat polovinu svého měsíčního senátorského platu na zvláštní účet, ze kterého budeme každý rok na prosincových adventních koncertech rozdělovat příspěvky pro organizace poskytující sociální služby v senátním obvodu.